Kdy vznikl pes jako takový, je i pro vědce dodnes těžko zjistitelné. Dle kosterních pozůstatků je to doba tak vzdálená, že si ji vlastně ani nedokážeme představit, ale předpokládá se, že domestikace psa začala asi před deseti tisíci lety.
Kdy vzniklo plemeno leonberger, víme přesně. Jeho původ se datuje k roku 1846. Leonbergský pes vznikl chovatelským záměrem pana Heinricha Essiga, který byl městským radním v městečku Leonberg u Stuttgartu. Byl chovatelem v plném slova smyslu, neboť ve svém domě držel mnoho druhů domácích zvířat. Měl v úmyslu vypěstovat psa, který by se vzhledem podobal lvu a povahově plnil funkci hlídače a společníka. Za tímto účelem cíleně křížil svatobernardského, novofundlandského psa a pyrenejského ovčáka. Tak vznikl leonberger a i přes některé specifické názory okolí měl úspěch.
Roku 1870 obohatila i císařovna Alžběta svou smečku o leonbergského psa, kterého koupila tehdy za velkou sumu 1400 zlatých. Kolem roku 1873 bylo vyvezeno 374 psů, kteří se v mnoha případech stali společníky korunovaných hlav v Evropě stejně tak, jako tomu bylo přímo v zemi jejich vzniku, v Německu.
V roce 1889 H. Essing zemřel a to se na chovu leonbergera silně projevilo. Nepřátelé tohoto plemene vytáhli do útoku a snažili se leonbergery zlikvidovat jako samotnou rasu. Nepovedlo se, neboť se spojili přátelé a vlastníci tohoto psa a v roce 1895 vznikl "Mezinárodní klub pro leonbergské psy" ve Stuttgartu, v roce 1901 "Národní leonbergský klub" v Apoldě a v roce 1908 "Leonbergský klub" v Heidelberku.
Na chovu tohoto, ale i jiných velkých plemen, se bohužel těžce podepsaly obě světové války, ale přesto se po roce 1945 snažili nadšenci vybudovat novou chovnou základnu. Dne 10. 6. 1948 byl založen "Německý klub pro leonbergské psy" se sídlem v Leonbergu, který tuto rasu zastupuje dodnes. Tento klub je stále nejvyšším orgánempro chov leonbergerů, i když pod sebou sdružuje celou řadu registrovaných klubů, dnes samozřejmě i pro oblasti bývalé NDR. Klub vede hlavní plemennou knihu, je členem německého kynologického svazu (VDH), členem FCI a předsedá i Mezinárodní unii chovatelů leonbergerů. Členem této unie je od roku 1992 i český Klub chovatelů leonbergerů s působností pro Čechy a Moravu.
Leonberger se chová ve většině evropských zemí a také ve Spojených státech amerických. Samozřejmě velmocí v chovu je Německo, kde je zapisováno ročně několik set zvířat. I když leonberger se těžko někdy stane vysloveně módním plemenem, což ani není žádoucí, je o něj trvalý zájem. Je to velký silný, impozantní a elegantní pes, budící svým zjevem oprávněnou pozornost. Je povahově vyrovnaný, klidný, ale sebevědomý při živém temperamentu, dobře ovladatelný a cvičitelný, miluje veškeré členy své rodiny. Je to doslova rodinný pes, ale jinak dokonalý hlídač. Exteriérově je leonberger řazen mezi dlouhosrstá plemena. Ovšem někdy to není tak jednoznačné.
Náš chov byl od začátku založen na dovozu z bývalé NDR a teprve později bylo možné importovat odjinud. Proto dodnes je možné u nás najít zvířata zhruba dvou typů. Původní východoněmecký typ byl pes mohutný, těžký, se širokou hlavou a poněkud kratší srstí, západoněmecký typ je dlouhosrstější, ale lehčí kostry. Spojení obou typů nám pomohlo jednak vyřešit problémy úzké příbuzenské plemenitby a na druhé straně jsme docílili lepšího osrstění a menší náchylnosti k dysplazii kyčelních kloubů.
Leonberger je pes pro všechny, kteří chtějí vlastnit nádherné, neobvyklé, všestranné zvíře, které svou povahou a zevnějškem přináší radost a potěšení celé rodině, všem, kteří mají skutečně dobrý vztah k velkým plemenům a jsou schopni a ochotni jim zajistit optimální podmínky pro život.